Váš názor?

6. května 2012 v 8:21 | karin55 |  Návštěvnická stránka
Ahoj zaujal vás můj blog?Nebo se vám nelíbí?NApište zde (do komentářů) svůj názor kladný i proti.Děkuji
 

Co byste měli vědět

4. dubna 2012 v 18:10 | karin55 |  Vlci

VZATHY VE SMEČCE

Sourozenci

Vztah sourozenců je velice důležitý u vývoje.Pokud má vlčice více jak jedno štěně (ne vždy přežijou všechny) je to pro ně jako starší sestra nebo bratr mají v nich oporu a cítí v nich bezpečnost.


Matka a její mláďata


Vztahy mezi matkou a štěnětem jsou různá a pokud se tak matka rozhodne nemusí štěně přijmout.

Ve smečce
Vztahy ve smečce se liší.Záleží na tom jaké postavení má vlk.Tedy určitě nikdo nebude mít rád bezprávného jedince omega (jestli je to samec nebo samice na tom nezáleží).Společné hry jsou velmi důležité pomáhají si udržet vztah ve smečce.



VYTÍ


Je známo že vlci vyjí vždy za úplňku když zahajují nebo ukončují boj.
To není vždy pravda vlci mohou výt ráno nebo večer,ale i dopoledne,v poledne nebo odpoledne.Vyjí když zahajují lov nebo ukončují nebo když svolávají smečku......


KOJOTI A VLCI

Ano velmi sobě si podobní zvířata.Liší se od sebe hodně málo,ale přeci jen je můžeme rozeznat stavbou těla kojoti jsou menší mají malou hlavu a packy s krátkým tělem zatímco vlci nebo vlčice jsou statnější mají delší a pevnější nohy svalnaté tělo a velkou hlavu.

Prozatím vše =)

legendwolf

26. února 2012 v 18:29 | karin55 |  Info o nás
Legendwolf velmi milá,spolehlivá a hodná kamarádka.Dříve sloužila jako beta samice neboli asistentka v klubu který bohužel krachl,ale nic nebrání tomu abysme hrály dál.Děkuji ji ti za všechno.
Obrázky - Děkuji za přátelství : 5
 


Mrs.Strife

26. února 2012 v 18:26 | karin55 |  Info o nás
Ahoj chtěla bych vám představit mojí nej kamarádku Mrs.Strife.Je to hodná a spolehlivá holka beru ji jako nejlepší kamarádku.Jsem jí moc vděčná že se k nám přidala a spolehlivě plnila požadavky.MOc jí taky děkuji že dodala styl a ty správné grády.Jsem jí moc vděčná.Děkuji
Obrázky - Děkuji za přátelství : 6

K tomu by jsem chtěla něco dodat. Moc děkuju za krásné uvítání v týmu =).
Budu se snažit vám ve všem maximálně vyhovět, pomáhat vám, být ke
všem naprosto spravedlivá a nezaujatá. Budu se snažit vám co nejvíce
osvětlit život vlků a jejich vlastnosti, povahu, postavení ve smečkách
a jiné skupiny vlčího chování. Budu moc ráda když ty články
budete číst a budete se zůčastňovat soutěží, kvízů i akcí
co pro vás my co máme heslo od blogu
přichystáme. Pokusím se psát spisovně
a bez chyb aby se to po mě dalo
číst.

Děkuju za pozornost =).

Mrs.Strife




vlkodlak Fenri

25. února 2012 v 18:43 | karin55
Ahoj vítám vás a potěšilo mě že se chcete seznámit s Fenrim.Legenda praví že:
Byla bouře a ve svém hnízdě se krčila vlčice se štěnaty mezi nímž byl i Fenri.Blýskalo se když v tom zazněla obrovská rána a potom bylo slyšet knučení a vytí.Blesk uhodil do stromu a spadl příma na vlčici se štěnaty jediný kdo to přežil byl Fenri.Přišel den kdy hladověl a tak se šel podívat do nedaleké vesnice vešel do řeznictví kde ho zaregistroval řezník,bouchl ho koštětem,Fenri stačil utéct a tak trochu ho to vytočilo byl naštvaný a hladový.Druhý den se znovu vydal do vesnice za řezníkem aby se mu pomstil.Když vkročil do malého obchodu vpadl řezníkovy přímo pod ruce Fenri se nedal skočil po něm a pomstil se.A ted jak Fenri zemřel?To nikdo neví,ale říká se že byl spoután v horách a chodí jako duch,já osobně jsem ho ještě neviděla,ale tak co je to jen pověst =).Mám i obrázek kde je už svázaný.
Děkuji za pozornost.

http://www.timelessmyths.com/norse/gallery/fenrir.jpg

Galerie č.1

15. února 2012 v 16:06 | Mrs.Strife |  Galerie
Tady je zbytek obrázků :-)








Komunikace u vlků

13. února 2012 v 16:00 | Mrs.Strife |  Vlci

Komunikace

Vlci mají několik způsobů komunikace: hlasové a vizuální dorozumívání (tzv. řeč těla je velmi úzce propojená se sociálním chováním, proto je sociální chování zahrnuto pod toto podtéma) a komunikaci pomocí pachů.

1, Vytí: Vlci využívají jako nejčastější projev komunikace vytí. Obvykle se ho zůčastňuje celá smečka, toto vytí může být slyšeno až do 16ti kilometrové vzdálenosti a může obsahovat až 12 různých harmonických tónů. Vytí každého vlka má jiný zvuk tzn. že každý vlk má jiné zbarvení svého "hlasu". Vytí se omezuje jen na různé části vlčího života např. vyjí v období páření, shromáždění smečky před lovem (nebo po lovu), na přelomu jara a léta je vytí velmi omezeno, protože jsou ve smečce mláďata a pro vlky by bylo příliš nebezpečné odhalit svůj úkryt (aby štěňata nebyla ohrozena predátory jako jsou medvědi nebo jiné smečky vlků). Vyjí také při poplachu a kvůli vzájemné lokalizaci. Když se vlk ztratí, smečka ho podle jeho hlasu pozná. Vlci mohou výt i ze žalu (např. kvůli smrti svého partnera).
2, Štěkání, vrčení a kňučení: Za jinou komunikaci se u vlků považuje kňučení, štěkání a vrčení.

a, Ve smečce kňučí většinou malá štěňata (hlad, tudíž se snaží přivolat matku), ale mohou kňučet i dospělí jedinci kteří tím dávají najevo pořízenost alfa samci nebo vyšším členům v hierarchii.
b, Vlci téměř neštěkají vyjímkou je že když jsou v nebezpečí mohou dát ostatním nebezpečí najevo tišším štěknutím. Také štěkají při hře s ostatními členy smečky.
c, Vlci vrčí především při různých potyčkách aby zastrašili protivníka, také mláďata vrčí když si spolu hrají.

3, Řeč těla: Ve smečce se vlci také dokáží dorozumívat podle postavení těla, ocasu, sklonu uší a dalších důležitých faktorů. Většina vizuální komunikace vlků je používána ke zdůraznění vlastního postavení nebo akceptování vyššího postavení jiného člena smečky.



Vlci

13. února 2012 v 15:56 | Mrs.Strife |  Vlci

O vlcích

O vlcích se toho napsalo už opravdu mnoho, bohužel většina z toho jsou jen hloupé pohádky o krvelačných bestiích. Tohle tvrzení má hodně daleko k pravdě, ve skutečtnosti jsou vlci velice plachá zvířata, která nikdy nazaútočí bezdůvodně. Když vlk zaůtočí bývá to většinou ze třech důvodů: narušení teritoria smečky, nedostatek potravy a ohrožení vlka samotného nebo mláďat. Ve většině případů setkání s člověkem se vlk buď schová nebo uteče, stává se zřídkakdy že by vlk zaůtočil na člověka. Přesto všechno jsou většinou tato úžasná zvířata při setkání s člověkem s velkou hysterií zaháněna nebo rovnou zatřelena. Těchto úžasných tvorů na naší planetě stále ubývá kvůli jejich lovu a kácení lesů, tudíž zmenšování jejich přirozeného prostředí (teritoria). Proto zkusme alespoň touto formou upozornit že není třeba se jich bát nebo jim dokonce ubližovat, jsou to živí tvorové s duší a mají stejné právo na život jako my všichni...
Odpočívajíci vlčice s mládětem
Porovnání chůze (běhu) vlka a psa (ohaře)
Ukázka silných vazeb ve smečce.
Ukázka lidské inteligence.., smutné.


Teritorium

12. února 2012 v 11:08 | karin55 |  Pohyb, výskyt, teritoria
Teritoria nejsou pevně stanovená. Mohou se překrývat, mohou mezi nimi být mezery a mohou být již opuštěná. Jejich velikost je ovlivněna početností a druhy kořisti, počtem a vlastnostmi vlků ve smečce, povahou terénu a jinými faktory. Teritoria mohou měnit tvar a velikost podle sezóny (obzvláště v období rození a výchovy mláďat či v zimě). Vlci samotáři dokonce nemají teritorium žádné. Nejlépe rozeznatelná teritoria mají vlci žijící v lese, kteří loví málo migrující kořist. Naopak tundroví vlci nemají stálé území. Na jednom místě se zdržují pouze v období výchovy mláďat. To je způsobeno tím, že loví kořist, která neustále migruje a oni musí, hlavně v zimě, migrující stáda sledovat. Mohou ale zůstat na jednom místě i několik týdnů, pokud se tam nachází dostatek kořisti.
Teritorialita je velmi užitečná věc - zajišťuje totiž, aby počet jedinců v oblasti nepřekročil počet, který se tam může uživit. Každá lidmi nenarušená krajina kde vlci žijí je rozdělena na omezený počet revírů. Čím méně zvěře v oblasti je, tím jsou revíry větší a je jich méně, tím pádem se v oblasti vyskytuje méně vlků. Naopak když je zvěře dostatek, jsou revíry menší a je jich více, což znamená více vlků v oblasti.
V letním období lze teritorium rozdělit na tři části: domov I. řádu, domov II. řádu a lovecký revír.

Pohyb

12. února 2012 v 11:04 | karin55 |  Pohyb, výskyt, teritoria
Psa od vlka odlišíte již podle způsobu pohybu. Nejpatrnější je to při běhu - vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně "prodírá".
Při chůzi vlk vždy klade zadní tlapu přesně do stopy tlapy přední. Všechny jeho stopy jsou v jedné linii - vlk čáruje (viz. obr. 1). Naproti tomu pes většinou klade zadní tlapy mezi stopy předních. Styl pohybu psa je však velmi závislý na jeho tělesné stavbě.
Vlk se snaží maximálně šetřit energií - jeho stopa je rovná s minimem zatáček, zatímco pes často odbíhá od přímého směru. Vlk také často chodí po vrstevnici.
Stopa vlka je delší a užší než stopa stejně velkého psa.

Popis vlka

12. února 2012 v 10:57 | karin55 |  Vývoj, vzhled, popis
Velikost
Vlk je největším zástupcem psovitých šelem, váží 35 až 52 kg. Je dlouhý 150 až 190 cm a vysoký 65 až 80 cm. Samice jsou menší - váží zhruba o 25 % méně než samci. Mezi různými poddruhy vlka jsou velké rozdíly v hmotnosti i ve velikosti. Například červený vlk (Canis Rufus) žijící na dolním toku Mississippi může vážit jen pouhých 15 kg. Na velikost vlků má také vliv zeměpisná šířka - čím severněji žijí, tím jsou větší. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je arktický vlk (Canis Lupus Arctos) který je, i přes to že žije severněji, drobnější než vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Na velikost má také vliv hojnost kořisti v oblasti kde žijí. Logicky čím více kořisti, tím větší vlci vyrostou. Plné velikosti vlk dosáhne ve věku okolo 1 roku.
náhled obrázku

Vazby ve smečce

12. února 2012 v 10:32 | karin55 |  Smečka
Existenci sociálních vazeb mezi členy smečky dokazuje již samotný fakt, že smečka existuje. Bez těchto vztahů by smečka nemohla vzniknout. Vztah jednoho člena smečky k druhému je obdobný jako vztah mezi psem a jeho pánem.

Sociální vazby
Ke vzniku silné sociální vazby je potřeba psychický sklon k jejímu vytvoření a dlouhodobý kontakt mezi oběma jedinci. Existují pouze tři vztahy mezi vlky, kde jsou oba faktory přítomny: 1) námluvy a páření, 2) výchova mláďat dospělými 3) vyrůstání mláďat ve společnosti jejich sourozenců.
Existuje ještě čtvrtá možnost, kde mohou být oba faktory přítomny, ovšem ještě se to nepodařilo s jistotou prokázat. Jedná se o případ, kdy všichni ostatní členové smečky zahynou a tím dojde ke zničení všech dosavadních vazeb. Tato situace vyvolá potřebu vytvoření nových vztahů a když se potkají dva jedinci usilující o jejich vytvoření, bez ohledu na pohlaví a věk, dojde pravděpodobně k vytvoření vzájemné vazby.

Pach

12. února 2012 v 10:31 | karin55 |  Vlci
O tomto velmi zajímavém a pro vlky velmi důležitém způsobu komunikace toho zatím není mnoho známo. Za primární funkci pachových značek bývá považováno vyznačení hranic teritoria. To ovšem není jejich hlavní funkcí. Roger Peters jako první zjistil, že hlavní funkcí pachových značek je vyznačení teritoria tak, aby členové smečky věděli, kde se právě nacházejí a jak se dostanou tam, kam chtějí jít. Díky tomu může smečka snáze využívat celé své teritorium. Pachové značky také pomáhají členům smečky komunikovat když je smečka rozdělena. Vlk díky nim může zjistit např. kde se nachází jiný člen smečky nebo kdo a kdy přes určité území šel. Značky také varují vetřelce, že území je již obsazeno a pomáhají vlkům najít neobsazené území.
Pachové značky na pravidelných cestách vlci udržují tak, že každou oblast svého teritoria navštíví přibližně jednou za 3 týdny. Celé teritorium je poseté pachovými značkami. Aby značky byly nalezeny ostatními v co nejkratším čase, jsou koncentrovány hlavně v okolí křižovatek stop.
Vlci mají hned několik pachových žláz. Jedna se nachází na konci ocasu a je vyznačena cestičkou nebo skvrnou z tmavých chlupů. Druhá je v blízkosti řitního otvoru. Další jsou mezi prsty na nohou (pach z těchto žláz je uvolňován při hrabání).
Pach je u každého vlka jiný (stejně jako otisk prstu u člověka).


Vývoj vlka

12. února 2012 v 10:20 | karin55 |  Vývoj, vzhled, popis
První masožravec se na zemi objevil před 100 - 120 mil. lety. Později se na severní polokouli objevil další, dokonalejší, masožravec - Creodont. Asi před 55 mil. lety se objevil masožravec s částečně vyvinutými řezáky. Během následujících 10 mil. let (v paleocénu) se z něj vyvinulo několik poddruhů, z nichž všechny kromě Miacise vyhynuly.
Miacis patří do rodu Micidae, ze kterého se vyvinuly všechny současné rody masožravců. Vypadal jako dlouhá vydra a narozdíl od vlků byl ploskochodec. Měl pět prstů, částečně zatáhnutelné drápy, protistojné palce na předních nohách a dlouhý tenký ocas. Měl chrup masožravce a malý mozek, ale byl chytřejší než ostatní šelmy žijící v té době. Žil v lese a mohl spát na stromech.
V období před 20 - 30 mil. lety se oddělil vývoj šelem psovitých a medvědovitých. Předchůdce psovitých šelem Cynodictis měl již stejný počet zubů jako vlk. Měl krátké nohy a byl o hodně menší než vlk. Jeho tělo bylo dlouhé a pružné jako tělo lasice.
Během následujících 15 mil. let se oddělil vývoj mývalovitých.
Mezi tím, před 15 - 30 mil. lety, se tělesná stavba začala přibližovat dnešním vlkům. Tento proces začal u druhu Cynodictus, pokračoval přes druh Cynodesmus a Tomarctus. Končetiny se začali prodlužovat, chodidla se také prodlužovala a stala se kompaktnějšími. Pátý prst začal být nepotřebný a postupně zakrňoval. Ocas se začal zkracovat a celkové proporce se začali přibližovat vlkům.
Před 15 mil. lety se oddělil vývoj vlka a lišek. Zatímco velikost lišek se moc nezměnila, vlci byli stále větší a větší.
Před 1 - 2 mil. lety vlk vypadal zhruba stejně jako dnes. V pleistocénu, před 1 mil. let, se objevil Canis sp., který měl větší mozek a delší čumák než jeho předchůdci. Canis sp. byl lépe uzpůsoben k běhu a pravděpodobně měl vyvinutou primitivní sociální strukturu a kooperativní techniky lovu. Z něho se vyvinul nejdříve Canis dirus a poté Canis lupus - trochu menší živočich s vyšším čelem a mnohem vyspělejšími sociálními projevy. Ten byl také pravděpodobně předkem psa domácího Canis familiaris - prvního velkého živočicha který žil s člověkem.

Galerie č.2

12. února 2012 v 9:34 | karin55 |  Galerie

Tady máte obrázky dobře se bavte :-)

  • v










Kontaktujte nás

12. února 2012 v 8:51 | karin55 |  Info o nás
Ahoj zde mě můžete kontaktovat do komentářů s čím bys te potřebovali pomoct nebo mi napište na e-mail syqvi@email.cz

Poddruhy

11. února 2012 v 16:15 | karin55 |  Vývoj, vzhled, popis


Arktický vlk


Domovem vlka arktického jsou rozsáhlé pustiny pokryté sněhem a ledem, vzdálené tisíce kilometrů od nejbližšího stromu. Teplota zde klesá až k - 70 °C, navíc zde neustále fouká vítr. Tyto nehostinné oblasti jsou velmi řídce osídleny lidmi, díky čemuž arktický vlk stále ještě obývá 95 % původní oblasti. Proto také není na rozdíl od ostatních poddruhů vlka zařazen mezi ohrožené druhy.
V nezalesněné krajině jsou vlci velmi lehce pozorovatelní. Právě pozorování arktických vlků odhalilo spoustu do té doby neznámých faktů, které byly vztaženy i na ostatní poddruhy vlka. Téměř vše, co je o arktických vlcích známo, pochází z letních pozorování. Jejich aktivity v době polární noci jsou jen velmi málo prozkoumané.
Vlci mohou přežít při extrémně nízkých teplotách hlavně díky své srsti. Na rozdíl od jižněji žijících vlků mají mnohem hustší podsadu, která je před zimou dokonale chrání. Barva srsti je většinou bílá, takže splývá se sněhem a tvoří maskování. Oproti jiným vlkům mají mírně kratší čenich. Jejich hmotnost je často vyšší než 50 kg - větší váha pomáhá lépe udržovat tělesné teplo. Největší však nejsou vlci arktičtí, ale vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Mláďata se rodí později než u jiných poddruhů - většinou na konci května. V jednom vrhu je zpravidla 1 - 6 štěňat.
V oblastech kde žijí arktičtí vlci je jen velmi málo rostlinné potravy, takže zde žije jen málo býložravé zvěře. Aby se zde vlci uživily, musí mít obrovská teritoria o rozloze často větší než 1000 Km2. Jako kořist vlkům slouží karibu, pižmoňi, arktičtí zajíci, lumíci a ptáci.

Arktický vlk

Konečná vlkům

11. února 2012 v 16:02 | karin55 |  Pohyb, výskyt, teritoria
První věrohodné údaje o návratu vlků do ČR máme až v roce 1994 z Beskyd. Od té doby jsou vlci v tomto západním koutu Karpat zaznamenáváni každoročně. Příchod vlků do Beskyd souvisel se zvětšováním vlčí populace na Slovensku (zde nebyli vlci, stejně jako rysi a medvědi, úplně vyhubeni nikdy). Předpokládá se, že tato migrace východ-západ souvisí s vysidlováním venkova, přesunem hospodářských aktivit do měst, dočasnému zákazu lovu vlků na Slovensku, zlepšováním vztahu lidí k vlkům atd.
Příchod vlků do Beskyd byl nečekaný a nebyl tehdy zcela akceptován místním obyvatelstvem. Místní zemědělci nebyli na šelmy zvyklí a nechráněná zvířata se snadno stávala jejich kořistí. Situaci značně zkomplikovala média, která začala vyvolávat vlnu strachu a přisuzovat vlkům vlastnosti, které nemají. V té době navíc neexistoval zákon na úhradu škod na hospodářském zvířectvu způsobených velkými šelmami, proto se obzvláště dotčeni cítili chovatelé ovcí.
náhled obrázku
Toho využili někteří myslivci, kteří se začali stavět do role místních hrdinů, chtěli "vzít spravedlnost do vlastních rukou" a začít vlky lovit. Zejména v roce 1996 Správa CHKO Beskydy dostávala zprávy o upytlačených vlcích (např. vystřílení celé smečky včetně šesti vlčat). Koncem roku 1997 a začátkem roku 1998 byl zaznamenaný počet pozorování vlků nejnižší, hovořilo se o tom, že vlci jsou znovu kompletně vybiti. Z té doby existují i pozorování krvavých vlčích stop. Přesto se v předjaří 1998 objevila zpráva o pozorování 1 - 2 vlků. V současnosti se na základě údajů z monitoringu vlčích hlídek a Správy CHKO Beskydy odhaduje, že se na území CHKO Beskydy a navazujícím území na Slovensku (CHKO Kysuce, Javorníky) pohybují 2 - 3 smečky vlků čítající dohromady 5 - 15 jedinců.
Otázka výskytu vlků v jiných částech ČR je problematická, vlci se od druhé poloviny 90. let ojediněle vyskytli v Rychlebských horách a Jeseníkách.A jak bylo řečeno výše, od r. 1996 je jejich výskyt zaznamenáván na Šumavě.
náhled obrázku

Návrat vlků

11. února 2012 v 15:59 | karin55 |  Pohyb, výskyt, teritoria
Pozdější výskyty vlků na území naší republiky byly náhodné a jednalo se většinou o osamělé jedince přicházející z okolních zemí, především z Rakouska, Slovenska a Polska. Většinou byli zastřeleni poměrně brzy poté, co byla jejich přítomnost zaregistrována. Největší počet vlků se u nás v tomto období vyskytoval během světových válek, po válce byli však znovu vyhubeni.Na Šumavě se vlci objevili v roce 1976. Jednalo se o vlky, kteří utekli ze zajetí ve městě Altschönau v národním parku Bavorský les v zimě roku 1975. Mezi lety 1976 a 1983 bylo na české straně zastřeleno celkem 10 vlků. Není vyloučeno že zde došlo i k reprodukci.Další výskyt vlků zde byl zaznamenán až v roce 1996, kdy byl nalezen mrtvý vlk v Kašperských Horách. Další dva roky nebyl výskyt zaznamenán, až roku 1998 byl jeden vlk sražen autem v lokalitě Polečnice. Od roku 1999 jsou zde pravidelně nacházeny pobytové znaky vlka (většinou stopy).O přítomnosti vlků v Beskydech nejsou žádné věrohodné informace až do r. 1994, kdy se k nám vlci začali vracet.

Vyhubení vlků u nás

11. února 2012 v 15:57 | karin55 |  Pohyb, výskyt, teritoria
Intenzivní lov vlků nastal ve druhé polovině 17. století. K původním způsobům lovu přibylo zabíjení pomocí jedu a totální vyhubení vlka se stalo oficiálním cílem. Početnost populace začala výrazně klesat na začátku 18. století přičemž k největšímu poklesu došlo v druhé polovině tohoto století.
Posledním útočištěm vlka v Čechách se stala Šumava. Za datum zastřelení posledního zdejšího vlka je považován 2. prosinec 1874. Osamělí jedinci se tu objevovali i po tomto datu, ale životaschopná populace se tu již nikdy nevytvořila.
Populace na Moravě a ve Slezsku se udržela o nějaký ten rok déle - útočištěm se staly především Beskydy. Posledního vlka zde zastřelil 5. března 1914 František Jež u Bukovce (dnes zde, v nejvýchodnějším výběžku ČR, stojí tomuto vlku pomník).

Kam dál